Jak to začalo

Vidění, vize, sen, můj život a teď už náš život mojí rodiny a rodin u nás v Babicích. Zakořenění mého dosavadního života sem. Je to uchopení toho ryzího, mých přátel a lidí, které mám ráda. A proto je zvu sem k nám protože to cítím jako povinnost a cítila bych velký dluh k Babicím kdybych to neudělala. Je tu nádherné místo pro život, tak vám připravím nádherný den plný obrazotvornosti, fantazie, hlubokých příběhů a hudby tam dovnitř do vašeho nitra a tancem, smíchem a úžasem zase může prýštit ven. Tento festival je mým pokusem ukázat vám velký kus mého vnitřního světa a velká touha o propojení s vámi a nejlépe mezi lesy.

Eva Vavrlová

Jak to pokračovalo

Nabídkou pomoci od kamarádů, kteří ani nemohli jinak, nežli se stát součástí této myšlenky. Ke spolupráci nás přivedlo přátelství s Evou, kouzlo místa a zážitky z prvních dvou ročníků festivalu. To nás propojilo napříč republikou. V našem týmu stále spřádáme nové, mezilesní plány a nápady. Přináší nám to RADOST a těší nás že se o ni můžeme s vámi podělit.

Jak to pokračuje

Máme úterní dýchánky v čajovně. - tým se obměnil. Evka Klárová odešla, místo Zdeny dělá grafiku Víťa Lyach a ještě je tu s námi Víťa Karásek. Pavel hutný tahoun a my dva se Zdeňkem. Míša na dálku z Prahy. Tak dneska budeme řešit vstupenky. Není to moc? Není to drahé? Zaplatíme to, nebudeme v mínusu - minule nás přece zachránil Vítek Marčík, že sám od sebe nechtěl honorář - měli jsme kliku. No tak jaké bude to rodinné vstupné...? Příští ročník už nedělám, ale stejně se těším... na všechno... moc.

Eva Vavrlová